Česky | Deutsch

Rybaření ve Španělsku » Rybolov ve Španělsku na jaře 2015

Jaro 2015 a lov sumců a candátů na řece Ebro

Ve španělském podání je jaro vlastně skoro celou astronomickou zimu, jelikož i když tu občas teploty dokáží klesnout hluboko pod nulu (osobně jsem viděl –13 °C), tak na skutečnou zimu se sněhem a denními teplotami pod bodem mrazu tu téměř nenarazíte.

Zlatý rok 2015 ve srovnání s rokem předchozím

Letošní první měsíce byli navíc i na místní poměry velmi teplé a jindy velmi sychravý a mrazivý únor, pověstný navíc celodenními mlhami, se předvedl ve více než sympatické kráse. Tedy alespoň jeho první část, ale začnu popořadě.

Příjezd známých tváří

Loni jsem jezdil po návratu z dovolené od čerta k ďáblu, jen abych narazil na to, kde kdy a jak ryby žerou. Letos to tak dramatické nebylo a tak, když se ohlásila československá delegace stálých hostí, jestli to trochu baští, měl jsem pro ně jen pozitivní informace.

Tibor s Jirkou pořád žadonili v tom smyslu, jestli jim půjčím nějakou lepší loď, že se chtějí pořádně svézt a prozkoumat i místa kde ještě nebyli. Třetímu do party to bylo tak nějak jedno, ale domluvili jsme se, že se s nimi projedu první den jako průvodce a pokud mi dokáží, že s tím umí jezdit tak to teda risknu a loď jim půjčím. Obavy byly vcelku zbytečné, Tibor dokázal ovládat loď s přehledem a tak jsme vlastně jen jezdili po aktuálně horkých místech.

Od Mequinenzy začala přitékat špinavější voda, ale i v ní jsem dokázal na vertikální vláčku chytit prvního candáta. Ryby se držely v šestistupňové vodě na hloubkách okolo 10 m a i když bylo záběrů poměrně poskrovnu, podařilo se klukům v jeden momentík kousek od kempu „zdolávat“ 3 ryby zaráz – ty uvozovky jsou na místě, jelikož Tiborův candátek a Ivanův Okoun sotva ohnuli prut. Vzhledem k tomu že mě v ten moment ještě ryba spadla bylo rozhodnuto, že kluci svou krátkou 4 denní dovolenou stráví na spodní přehradě.

candáti an řece Ebro  /lovek z Ebra

Druhý den ve zcela jiném rytmu

Zvláštní, ale druhý den bylo předchozí horké místo u brány do kempu téměř mrtvé a chvíli trvalo, než nás společně napadlo, že s postupující velkou vodou je třeba jezdit níž a níž po vodě do té krapet čistější – Jirka uzavřel jarní Španělsko chycenou 80kou a i ortodoxní gumičkář Ivan poslední den na Mataráně perlil a tahal na modré kopyto prakticky stejné množství ryb jako kluci s rybkami.

Nebezpečí záplav nás znepokojilo

Takže bez ohledu na stále stoupající Ebro jsem byl pozitivně naladěn a očekával další partičku. Zdeněk se Standou přijeli ovšem už vybaveni informacemi, které jsem tou dobou neměl ani já – nahoře v Pyrenejích vytrvale sněží a to tak, že místy jsou 3 m sněhu a pod Bilbaem pro změnu leje jak z konve. Tady dole však blížící se katastrofě nic nenasvědčovalo a tak jen záběry ve španělské televizi dávali tušit, že se blíží něco mimořádného. V závěru února už byl v Zaragoze vyhlášen stav ohrožení a 2. Trojka byla oznámena kulminace na výšce 6,1 m při průtoku 2 600 kubickým metrů. No a teď se to valí na nás!

Ani stoupající hladina rybáře od lovu neodradí

Ovšem i když všichni s obavami sledovali zvedající se vodu – na ryby se musí. Na horní přehradu, kde se tou dobou už v prohřátých zátokách třeli candáti, se mi ale nechtělo – ještě mám v živé paměti prosincový zážitek z nárazu v plné rychlosti do mohutného kmene stromu plujícího těsně pod hladinou – prostě nebyl vidět. Odnesla to 2 zlomená žebra a 3 týdny mi žena zavazovala tkaničky u bot. Takže i když kluci z horních kempů avizovali že vše je OK a nic zas tak strašného se neděje rozhodl jsem si nehrát na hrdinu a buď zkoušet vertikál ve spodní části přehrady, nebo se nějak poprat s tím strašným proudem.

Na horní to dobou korytem opravdu valilo vše, co stoleté povodni stálo v cestě a o setkání s nějakým stromem nebo dokonce utopencem jsem fakt nestál.

Povodně jak se patří

V Mequinenze byla poprvé v historii přehrady otevřena všechna vrata na hrázi a hukot tisíců kubíků přilákal davy zvědavců, včetně řady televizních štábů. Víceméně ještě 5 km od hráze byl proud tak silný, že na místech s 10 m hloubkou voda vařila, jak někde pod splavem. Vzpomněl jsem si na situaci z loňského roku, kdy byla otevřena jen dvoje vrata místo dnešních šesti a ryby to přesto natlačilo mimo proud ke břehu.

Co tedy i bez ohledu na teplotu vody 8 °C vyzkoušet lov zátokách a mělčinách – někde ty ryby zašité jsou a musí občas i něco žrát.

Povodně na řece Ebro 2015  Povodně na řece ebro z letadla

Valná většina lidí co byli tou dobou na přehradě se na celý rybolov na Ebru jednoduše vyprdnula a kdo chtěl nějakou rybku, vybral si mezi stovkami omráčených kusů, které padali z horní nádrže – to je tu poměrně častý jev a k vidění byly opravdu výstavní kusy všech druhů – kapři hodně přes 20 kg, sumci všech velikostí od půlmetrových po šedesátikilové a candáti z jejichž rozměrů se tajil dech (kde jsou celý rok zalezlí a proč tu chytit rybu přes 80 je tak složité naprosto netuším).

Od sběračů pryč k lovcům

Jezdíme, zkoušíme, ale výsledky jsou nevalné. Zkouším vše od lovu na gumy všech tvarů a barev, jak na klasických hlavičkách, tak na systémech, jako je Carolina nebo Texas, jindy tak účinných. Ale nic. Dokonce i superdokonalé gumy Kaitech nevykazují žádné zázračné výsledky. Zkoušíme rybičky, ale ani ty nepomáhají. Z horní přehrady byl český internet bombardován fotkami candátů, a jak to skvěle žere, že jsme se, se sousedem Jardou rozhodli tuto informaci prověřit na vlastní kůži.

Cestou necestou až na sever

Ráno vyrážíme do oblasti Lake Caspe Camping s cílem chytat pouze na gumy ve složení moje maličkost, má žena a soused z vedlejšího kempu Jaroušek. Naší první zastávkou je velký ostrov Isla Mediana kousek nad kempem – voda v zátoce u Soto de Serafin má po ránu 12,5 °C a množství lodí dává tušit, že tady se asi něco děje – proč jsou ale všichni nasáčkování v jedné jediné zátoce za situace, kdy je nádherné slunečné počasí a nulový vítr moc nechápu.

Nechápeme to do okamžiku, kdy nám teploměr v echolotu ukazuje u ostrova 9,8 °C – to je méně než u nás na dolní přehradě. Proto jsou všichni pohromadě v té zátoce – hraniční teplota pro opravdu pěkné chytání na gumy je 13 stupňů. Jak později zjišťuji, je to široko daleko jediné místo, které má více než 11°C – čert ví proč, ale kdekoli jinde je voda studenější. No nic, ale toho šílenství se fakt účastnit nehodlám a tak bez ohledu na nepříznivou teplotu zapínám kotvu na příďovém motoru a beru do ruky prut s loni populárním černým kopytem.

Žena jak se patří!

Lucka, jako správný profesionál, navazuje 3 pruty, jeden s bílo/modrým kopytem, další s tzv. olejovou barvou a na poslední klacík po zkouknutí co máme v ruce, dává svítivě zelenou klasickou gumu. Jarouch vezme do ruky bledězelenou variantu nějaké rybičky s normálním twisterovým ocáskem a jediný okamžik kdy to vypadá, že gumu vymění, je ten, kdy ji po dvou hodinách urve. Nevyměnil má jich plnou krabici.

Celý den se nese ve znamení popojíždění od ostrova k výběžku Soto de la Heradura až po zátoky Rodondillo. Jedna ryba tadyhle, pak dlouho nic, pak jedna támhle, pak v jedné zátoce potkáváme Petra Panduru – bývalého správce Ranchorioebro (tedy mého předchůdce) a vzhledem k tomu, že je to člověk, jehož rybářských kvalit a znalosti lokality si vážím jak málokoho, se ptám na aktuální situaci - že jsme slyšeli to a to tam a tam tolik a tolik ryb!

jaro 2015 - lov candátů  Lov na řece Ebro na jaře 2015

Rada zkušeného nad zlato

Petr se pod našimi slovy začíná smát tak, že začínám mít obavy o jeho zdraví. Když ho záchvat přejde, začíná větu se slovy – vidíš ne! Jeden z nejlepších rybářských průvodců co tu je, chytá se svými německými klienty na těžko na nějakých osmi metrech na feederové pruty a kousky rybiček. A že prý včera měli candátů 26 a 2 ryby kolem osmdesáti! No a co gumy na Chipraně - to prej žere? „Ale jó chytneš 20 -30 ryb, když budete dobří i víc!“ dostane se mi zkušené odpovědi. „No ale ta velikost, pokud se nechceš otravovat se čtyřicítkama očkama, tak buď musíš počkat, nebo holt jak mi na rybičky. Na vrchu je chytání pěkný – teda když se chceš pobavit, ale pokud chcete i nějakou rybu domů, tak to ještě pár dní chce!“ dodává Petr.

Dobře to jsem chtěl slyšet a nemusel jsem jezdit až sem. Celý den uzavíráme na počtu asi deseti ryb a i když je to o něco lepší než u nás na spodní přehradě o nějaké fantazii lze hovořit těžko.

Přírodě neporučíš ani na Ebru

Holt nedá se svítit, bohužel větru dešti neporučíš a i když loni to touhle dobou bylo super letos se to krapet posouvá - někomu to udělá radost někomu vůbec. Večer trávím na telefonu a připadám si jak pracovník call centra. Obvolávám, vysvětluji a omlouvám se, někdo pochopí, a tak hledáme náhradní variantu, jestli to jde z jejich i mé strany posunout.

Jiná skupina rezignuje - termín nemohou přesunout – prostě každý si nemůže vzít dovolenou kdy chce a jak chce a pokud se jedná o skupinu více osob je domluva skoro nemožná – termíny se ladí mnohdy i rok dopředu a někdy to zkrátka nevyjde.

Večer usínám s vědomím, že jsem pro spokojenost svou i hostů snad udělal vše, co šlo a ti co přijedou to nějak přežijí.

Rakouská delegace a spousta legrace

14. 3. přijíždí stálá skupina osmi Rakušanů a Jirka s Vaškem. Po nějakých problémech s vysokou vodou není ani vidu a tak si jen prohlížíme fotky, co jsem v uplynulých dnech pořídil. Rakušáci přijeli cíleně na gumy - jsou na třech lodích a tak domlouvají taktiku. Totální obsazení horní nádrže visí ve vzduchu. Gerhard a Heimo pojedou od hráze, Sigi a Albín si půjčují klíče od sjezdu na Puntě a Werner a spol pro změnu čip od brány na Chipraně – to jsem zvědav s čím přijedou. No a co vy obracím se na Čechy? Jirka je tu po x-té, Vašek je nováček. „Hele klid,“ dostává se mi odpovědí. „Jsme tu na 2 týdny takže žádný stres, nějaká ta vláčka nebo rybička, možná bójka a sumíček, ale hlavně klid a pohoda - jo a dáš si Plzeň?“, ptá se Jirka. Jsem v „lehkém“ stresu, takže pivem nepohrdnu.

Příjezd dalších hostů na Rio Ebro a úlovek 250 cm

Přijíždí Láďa se skupinou několika rybářů na candáty a pár skupinek sumcařů – s Patrickem se zdravím nadneseně slovy „No konečně někdo, kdo chce chytat pořádný ryby, už mě candáti lezou krkem.“ My jsme ale taky dojeli na candáty hlásí Patrickův kolega Renda. Bohužel jim musíám dát nepříliš pozitivní informace o tom, že candáti zrovna moc nežerou.

Je čtvrtek 26. 3. a v posledních dnech intenzivně pršelo a dole pořád ryba moc nežere. Ve dveřích potkávám Dana – jeho kolegové byli včera ne Segre, kde se jim podařila ryba 250 cm. Kulím oči jako blázen – takovou odpověď jsem nečekal. Nabízím se na focení, jednak si ho chci osobně změřit, i když klukům věřím, a jednak mě zajímá, kde to bylo.

Ulovený sumec na řece Ebro

Příklad úlovku z přelomu března a dubna

Domlouváme se na půl devátou odjezd – namítám, že bude mizerný slunko, ale kluci mě přesvědčují, že jedeme hned. Při příjezdu zůstávám v šoku, jelikož místo, kde rybu chytili, bych netipnul ani ve snu. Nejprovařenější flek na řece, no jo ale je jaro a ještě tu moc lidí nechytalo.

 

Více o lovu sumců >>

Návrat do kempu a oživení lovu sumců

Po přeměření a focení se vracím do kempu, kde se dovídám, že i ostatní sumcaři měli jakési úspěchy Patrick má na oblíbeném fleku od rána 3mimina, další partička chytla 175ku, takže se snad začíná něco dít. Dopisuji do počítače poslední řádky a s ohledem na novinky z posledních několika hodin to trochu předělávám. Všem na potkání ukazuji obludu, která vzbuzuje úplné šílenství – dnes bude na řece narváno. Dokonce i Jirka s Vaškem se objevují s dotazem, zdali mám rybičky na sumce. Pár jich ještě mám, tak jsou potěšeni. A vyrážejí na ryby také.

Po nepříliš dobrém úvodu měsíce jde o výborné zprávy, které dokazují, že na Ebru zkrátka špatně být nemůže ani na jaře.

Sdílejte nás


Kontakt

Rancho Rio Ebro
Fishing Paradise SLU
Praje Aubera S/N
50170 Mequinenza - (Zaragoza)
Tel: 0034 974 345 270
Tel2: 0034 618 772 799

Novinky e-mailem

Zadejte svůj e-mail a budete informováni o novinkách

Úvod | Napište nám | Mapa webu |